Vyrábějí pro nás lékaři nové nemoci?
Už delší dobu mě pobolívají kolena. Přičítal jsem to všemu možnému včetně léků na vysoký tlak (zanášejí klouby a proto k nim musím zároveň brát léky zabraňující usazování kyselin v těle).
A pak mi došly dvě věci - mému tělu už není dvacet (v hlavě se od té doby, myslím, výraznější posuny neudály) a mám málo pohybu.
Začal jsem chodit pěšky a v posilovně chodím (a klušu) po běžícím pásu. Klouby bolí mnohem míň. Někdy vůbec. Tělo, byť poněkud tučné, začalo být ohebné. Jak?
Asi jako když je vám sedmapadesát, počítáte s tím a chováte se podle toho. Pravdu, že "přicházím do let a všechno mě začíná bolet," beru za přirozenou věc. Moje babička nadávala na klouby, co si jí pamatuju a dožila se pětadevadesáti. Obecní delegace, co jí přišla přát k devadesátinám, ji nalezla na stromě. Bylo září, babička sedící vysoko na větvi prořezávala jabloň.
Třetí cestu (kdy bez pohybu tloustnete a žijete v autě nebo na kanapi před televizí a cpete se kloubními preparáty a prášky proti bolesti) jsem se rozhodl vynechat.
Proč? Bolest, kterou ty medikamenty léčí, není dle mého názoru nemoc. Nemocí je tu zcela přirozená artróza.
A když se budu bezbolestně válet a tloustnout, nezpomalím ji. Jenom o ní možná nebudu nějakou dobu vědět. Cpát se však po zbytek života prášky proti bolesti nemůže být dle mého názoru beztrestné. V Česku je denně hospitalizováno 25 pacientů s krvácením do zažívacího traktu právě kvůli používání těchto léků.
Musím se přiznat, že bych možná nejednal tak jak jednám, kdyby se mi nedávno do ruky nedostala kniha pánů (lékařů a vědců) Šavlíka, Hnízdila a Houdka "Jak léčit nemoc šílené medicíny", z níž cituji: "Vědecká medicína... vytrvale hlásá, že je nutné bolest nejdříve všemi prostředky tlumit, protože zhoršuje kvalitu života. A jsou tu naše spasitelky, farmaceutické firmy. Vyrábějí léky na vše. Téměř bezchybný svět. Budiž pochválen předmět tržní spotřeby, dříve nazývaný lék..."
A ještě něco bych rád (pro všechny, co si nevědí rady s bolestmi, opakujícími se záněty všeho možného, narušenou imunitou, stresem i špatnými náladami) ocitoval: "To, na co dávala dříve babička obklad, jelikož to přicházelo k sobě a tedy bolelo, je nyní syndrom bolesti. A té je třeba se zbavit. Analgetiky, antirevmatiky, anti-... Bolest je jimi dočasně potlačena a s ní i varování, že příčina trvá. Z poruchy se stane choroba, která vyžaduje složitá vyšetření a několik druhů léků, přinášejících další nežádoucí účinky, pro které je třeba brát zase jiné léky. Tuto myšlenku pak zdravotnicko farmaceutická reklama nezištně šíří do všech stran a nikdo se jí nevyhne. V mozcích vymytých již jinými reklamami se šíří jako jediné pravé učení..."
Nejde zdaleka jen o artrózu. Možností se nabízí mnoho. Dnes je každý druhý Američan ze tří obézní. To, že se s odpuštěním přežírá, je pro lékaře mnohem méně zajímavé, než skutečnost, že se jeho "nemoc", která už dostala své jméno - "metabolický syndrom", dá léčit celou řadou nových preparátů. V současné době už probíhají závěrečnou fází klinické testy 350 příslušných léků.
Obezní nejsou jen lidé. Farmaceutický koncern Pfizer uvádí na trh lék Slentrol. Snižuje u psů chuť k jídlu a brání vstřebávání tuků. "Počet obézních psů stoupá a tento lék je vítaným příspěvkem k jejich léčení," prohlásil Stephen Sunlof, šéf amerického Úřadu pro dohled nad bezpečností léčiv. Pokud by lék začali dávat svým obézním psům dávat všichni majitelé, přineslo by to Pfizeru mezi 20 až 40 miliony dolarů denně.
Není divu, že čím víc prostředků vynakládá společnost na nové léky, tím nemocnější se cítí její občané... i psi. Nejvyšší čas jít si společně zaběhat.
jan mach
Když umře táta
Dlouho jsem nepsal, protože to, o co jsem se pokoušel, nestálo za nic. Nevěděl jsem, proč se to děje, a nakonec mi zbyla jediná odpověď - potřeboval jsem se vyrovnat se smrtí otce, který zemřel koncem června, pár dnů před svými osmdesátinami. Na jiný důvod jsem nepřišel.
jan mach
Měla jsi pravdu, babi, Jágr má srdce!
Má babička Marie Šárová, dentistka z Přívor u Mělníka, fandila celý život hokeji. Vydrželo jí to do pětadevadesáti let. Před televizní obrazovkou nesedávala jen při olympiádě nebo mistrovství světa. Nevynechala ani jeden ligový přenos.
jan mach
Nejhorší apríl Fidela Castra
Vím, že už je po Aprílu, ale Kubánci ten pokažený Fidelův oslavují už druhý měsíc a skončí s tím až v říjnu. Je třeba dodat, že jsou to Kubánci na Miami. Evropa si ono výročí připomíná na různých místech, ale u nás nikdo. Možná proto, že je to všechno méně efektní, než se nechat vystavit v kleci na Václaváku převlečen za kubánského politického vězně, čehož jsme také byli svědky.
jan mach
Tys tu ale dlouho nebyl, ty kluku ušatej!
Tohle je, ve vzrušené předvolební době, vzpomínka na šéfa hospody z Hamrsek (Hamrů) u Železného Brodu. Každého, kdo k němu přišel poprvé, vítal podobně: "Ty kluku ušatej, brejlatej, plešatej, zubatej..!" - podle okolností.
jan mach
Zakázat KSČM by byla chyba
Proč si to myslím? Nenasbírají ve volbách víc jak 12 procent hlasů a jsem přesvědčen, že se jim to nepovede ani v těch příštích.
jan mach
Státní dluh a státní zakázky - jak se to rýmuje?
Astronomickou výši našeho státního dluhu, který činí už 1 400 miliard Kč a z něhož se obviňují především dvě nejsilnější politické strany (ODS uvádí, že za socialistických vlád stoupl z 200 o dalších 800 miliard Kč - není pak ale těžké spočítat si, co připadá na Topolánkovu vládu) nelze řešit zásahy a la poplatky u lékaře. Musí to vědět ti, kdo je prosazují, stejně jako jejich protivníci, kteří je chtějí rušit a sbírají tak předvolební body. Zrovna tak je směšný boj s korupcí, pokud se neodstraní její základní příčina. Jaká?
jan mach
Jak jsem díky blogování nepřišel o hlavu
Před pěti lety to se mnou seklo. Ležel jsem napojený na spoustu přístrojů na JIPce a doktorka, která sledovala monitor ukazující můj hrozivě stoupající tlak (200/300), pravila kolegyni: "Do rána umře." Věděl jsem, že neumřu, ale netušil jsem, jak těžký pro mě bude život s léky.
jan mach
Nekamenujte Petra Hájka a pořádně si ho přečtěte
Chápu, že se vydávám na tenký led, ale ten, který pod sebou rozhoupal prezidentův poradce Petr Hájek, mi přijde ještě tenčí. Nenarodil se z opice (já ostatně také ne, i když souhlasím s Darwinovou teorií evoluce) a ve své knize Smrt ve středu spekuluje o tom, zda 11. září bylo americkým komplotem. Dost na to, abych v této chvíli vlastně psal o mrtvém muži.
jan mach
Pytlík nebo šourek?
Jeden můj známý, muž v letech, žije na vesnici a má doma ženu, která ho ráda kontroluje. Možná proto, že už je prostě starý a mohl by udělat nějakou nepříjemnou chybu.
jan mach
Jak mi frajeři z Playboye svlíkli a okradli přítelkyni
Je to dva dny, co mi volá má mladá přítelkyně Adéla.: "Prosím tě, víš co se děje? Jsou tu redaktoři z Playboye a chtějí mě fotografovat nahou a napsat o mně."
jan mach
Proč jsem vymazal své blogy? Kvůli Pornoherci
Má nejstarší dcera mě jednou sepsula (když jsem si myslel, jak mi sluší kníry), že vypadám jak pornoherec na penzi. "Německej!" dodala opovržlivě.
jan mach
Lékem na krizi mohou být vši
Krize nekrize, v těžké chvíli si národ poradí sám. Jeho nejlepší synové a dcery odvážně vystoupí z dožraného davu a stanou se nositeli revolučních řešení.
jan mach
Krvavé noviny do každé rodiny
Několikrát jsem zaslechl úvahu, jak je asi trafikantovi mezi těmi všemi usekanými hlavami, rozpáranými prostitutkami, vytunelovanými firmami a kreativní českou politikou, jimiž denně zdobí svůj (svato)stánek. Jak? Jako doma, přece! Tedy nejlíp.
jan mach
Jak se ve Všetatech objevil největší motýl světa
Kamarád Jan ze Všetat se užíral, rozváděl a hubnul. Za dva měsíce ztratil třicet kilo. "Toho chlapa je škoda," začalo se povídat. "Hodnej, pracovitej, nekouří, nepije. Tak co mu je? Jako kdyby měl..."
jan mach
Jak pardál ze Žižkova sbalil Penelope Cruz
Můj kamarád Láďa - je to už nějaká doba - zešílel kvůli mladé blondýnce Evince ze Žižkova. Opustil manželku a syna a svou novou lásku začal ten drsný chlápek oslovovat Ťutíne. Fiátek, v němž se pak za Ťutínem řítil žižkovskými uličkami, dostal název Ťutidlo.
jan mach
O kom sní české ženy?
Coby gymnazista jsem měl kamaráda Pavla (vysokoškoláka), jemuž jsem chtěl ukázat svou krásnou zrzavou spolužačku Mrázovou. A naopak. (Mrázové kamaráda.) Posadil jsem ho na konci přestávky do zadní lavice - někteří si Pavla ani nevšimli. Mrázová určitě ne. Nemohl však utéci bdělému pohledu učitelky zeměpisu řečené Keňa: "Ha! Vidím tu novou tvář!" zaskřehotala.
jan mach
Ještě jednou Kočka
Diskuse kolem vraždy a pohřbu Václava Kočky mladšího ještě asi dlouho neutichnou, obecně převládá názor "Jak žil, tak zemřel." Jinými slovy - že to pro mladého Kočku dopadlo, jak to dopadlo, není vlastně nic divného. Co se dalo čekat?
jan mach
Jak jsme se Špidlou a revolverem přepadli ministra spravedlnosti
Bylo mi devatenáct, Vladimírovi osmnáct a byli jsme spolužáci z gymnázia. A kamarádi. Velcí. V květnu 1969 vyvěsil jistý Moravec z okna svého bytu sovětské vlaječky a protože byly vůbec první, které jsme od předešlého roku viděli, rozhodli jsme se, že ho donutíme, aby je sundal.
jan mach
Pan učitel a mrtvola ve křoví
Kluci z našeho domu nalezli na školním hřišti dámskou kabelku s doklady jedné paní účetní z Prahy 1. A s vybílenou peněženkou. Kluci jsou skauti a čtou Rychlé šípy. Bylo jim jasné, že tam, kde skončilo story pouličního zloděje, příběh správných chlápků teprve začíná.
- Počet článků 20
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3568x